Josef Šusta

Josef Šusta (1835- 1914) se zabýval důkladným studiem rybnikářství, a to jednak jeho historií na Třeboňsku, jednak studiem rybniční biocenózy, zaměřeným především na důkladné poznání výživy kapra.

Vědecké základy rybničního hospodaření

Hlavní poznatek Šustův, že potravu kapra tvoří převážně drobná zvířena, postavil rybniční hospodářství na vědecký základ. Nové poznatky byly ihned zužitkovány v praxi. Rybáři se pod Šustovým vedením zaměřili zejména na zlepšení životního prostředí ryb. Bylo to zejména důkladné čištění rybníků, hnojení mrvou i umělými hnojivy, vápnění dna a hubení rákosin. Rozšířilo se i přikrmování kaprů lupinou, kukuřicí a luštěninami.

Nové poznatky byly použity i pro stanovení osádky. Rybáři poznali, že její počet závisí především na množství přirozené potravy, kterou jednotlivé rybníky poskytují. Pokroku bylo dosaženo i v metodách chovu. Dříve používanou převahu jikrnaček pro třecí rybníky upravil Šusta na poměr 1:1 a dosáhl lepších výsledků. Do soustavy rybníků byl zaveden další stupeň, předvýtažník, do něhož byl nasazován roční plůdek. Došlo k tomu po Dubischově objevu zrychleného chovu plůdku, který byl Šustou vysvětlen a zlepšen. Důsledným výběrem generačních ryb a jejich křížením byly na různých panstvích vyšlechtěny nové odrůdy kaprů (šupináč, lysec, hladký kapr, lnářský modrák).

Počátek chovu candátů a marény

Josef Šusta se velice zasloužil o zlepšení chovu candáta. Archivním studiem zjistil, že první candáti byli nasazeni do jihočeských rybníků roku 1784. Tehdy chytil mlynář Šputský v Nežárce šest candátů, kteří byli pod názvem mořští okouni nasazeni do Rožmberka. Při podzimním lovu bylo sloveno pět kop candátí násady. Další chov pokračoval, ale byl stále málo úspěšný.

Teprve když Šusta propracoval metodu poloumělého výtěru v sádce na ostřicových hnízdech, která chrání oplozené jikry před ztrátami, se podařilo vychovat veliké množství candátů.

Úplnou novinkou bylo úspěšné zavedení chovu marény. Šusta získal roku 1882 oplozené jikry z Lübbinchen v Pomořanech. Z 5000 jiker vychoval 3400 ks plůdku, který hned v prvním roce dosáhl délky 25 cm. Už roce 1887 měl Šusta potřebné množství generačních marén a zavedl jejich umělý výtěr. Maréna se stala běžnou rybou našich rybníků.

Obě Šustova hlavní vědecká díla, Výživa kapra a jeho družiny rybničné z roku 1884 a Fünf Jahrhunderte der Techwirtschaft zu Wittingau (Pět století rybničního hospodářství v Třeboni) z roku 1898 byla velkolepými kulturními činy a dodnes si udržela postavení vědeckých prací základního metodologického významu. Josefem Šustou bylo rybniční hospodaření i stavitelství na Třeboňsku završeno.

Konec článku: Josef Šusta
Rubrika: Rybníkářství - historie

K článku "Josef Šusta" není žádný komentář. Vkládejte dotazy, postřehy či připomínky k tématu článku. K obecným dotazům využijte kontakty.

Všechny pole formuláře jsou povinné. Po vyplnění zobrazte "Náhled" pro kontrolu textu. Pak můžete zprávu "Odeslat". Váš e-mail nebude zveřejněn.

K článku "Josef Šusta" není žádný komentář. Vkládejte dotazy, postřehy či připomínky k tématu článku. K obecným dotazům využijte kontakty.

Aktuality

Oznámení o konání Valné hromady společnosti

Představenstvo akciové společnosti Rybářství Třeboň Hld. a.s. svolává na den 25.3.2019 Řádnou valnou hromadu.

Výlov Rožmberka 2019

V roce 2019 bude výlov Rožmberka 11. až 13. října 2019.

Prodej vánočního kapra

Prodej ryb na Vánoce 2018 na sádkách a prodejnách společnosti Rybářství Třeboň a.s.

Prodej živých ryb

Velkoobchodní prodej živých ryb.

Velkoobchodní prodej živých ryb
Prodej živých ryb

Výrobky z ryb

Chlazené, mražené a uzené ryby z naší produkce.

Výrobky z ryb
Výrobky z ryb

Sportovní rybolov

Soukromé rybářské revíry Rybářství Třeboň a.s.

Sportovní rybolov
Sportovní rybolov

Doporučujeme