Jakub Krčín

V druhé polovině 16. století polevila činnost rybníkářů v mnoha oblastech. Rybniční soustavy byly již vybudovány, vhodné terény byly využity a další stavby na méně vhodných místech vyžadovaly stále vyšší náklady. Pouze některá panství pokračovala ve výstavbě rybníků. Největšího rozvoje v té době bylo dosaženo na panství jihočeských velmožů Rožmberků. O další rozšíření jihočeských rybničních soustav se zasloužil podnikavý a odvážný Jakub Krčín. Do rožmberských služeb nastoupil r. 1561, o rok později se stal purkrabím na Krumlově. Roku 1569 ve věku 34 let byl jmenován regentem všech rožmberských panství. Krčín horlivě usiloval o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství, stavěl dvory, pivovary, ovčíny a rybníky.

Rozšiřování třeboňské rybniční soustavy

Největší pozornost soustředil Krčín na rozšíření rybniční soustavy třeboňské. R. 1570 zahájil odvážnou stavbu Nevděku (Světa), 1571 Spolského, 1574 rozšířil Opatovický, 1577 postavil Potěšil, rozšířil Naději a Skutek, 1580 rozšířil Dvořiště a Záblatský. Roku 1584 přistoupil ke stavbě svého životního díla, mohutného Rožmberka. Aby zabránil přívalům řeky Lužnice, převedl její vodu Novou řekou do Nežárky a současně zahájil práce na Rožmberku. Ty trvaly 6 let, bylo přemístěno 750 000 m3 zemin a zátopa činila 1000 ha. V roce 1588 byly rozšířeny rybníky Vlkovický a Horusický. Rožmberk byl dokončen r. 1589. Toho roku opustil Krčín rožmberské služby a odstěhoval se na svůj statek Sedlčany, kde zemřel r. 1604.

Krčín stavitel

V Krčínově díle vrcholí vývoj stavební techniky starého českého rybníkářství. Všechny zprávy, které se o Jakubu Krčínovi zachovaly, svědčí o jeho houževnatosti, píli a nezdolné energii. Ve svých snahách nestrpěl překážky a postupoval bezohledně. Krčínovy práce jsou nadměrně masivní a těžké, byly velice drahé a získané rybníky jsou málo úrodné. Po ekonomické stránce se Krčín nevyrovnal svému předchůdci Štěpánkovi. Dnes vidíme, že vynikl spíš jako odvážný stavitel, než jako uvážlivý rybniční hospodář.

Život Jakuba Krčína

Povězme si o něm něco více. Víme, že měl ve svém znaku papouška, štiku a kapra. Jeho život byl velmi bohatý a vpravdě renesanční. Je jedno, máme- li na mysli jeho užívání či nesmrtelné dílo, které vytvořil. Již za jeho pozemského bytí se o něm vyprávěly hotové legendy a což potom po jeho smrti. Jak si měli lidé ostatně vysvětlit, že hráze rybníka Rožmberka drží? “To mohl dokázat jenom spolkem s čertem,” šla jedna řeč. Skutečnost byla však daleko prozaičtější. Za všemi Krčínovými úspěchy se ukrývala jenom práce a zase práce. A ještě jeden rys vedl k úspěchu náročnost a tvrdost k sobě a také k druhým. A zde byl kámen úrazu všech pomluv a závisti.

Maličký Kuba Krčín spatřil světlo světa 18 .července roku 1535 v pravé poledne a ještě k tomu v neděli, v Kolíně nad Labem. Po studiích, kdy, jak sám později psal “trval mnohé čas, opovrhši tohoto světa všelijaké kvasy”, sloužil u pana Viléma Trčky z Lípy. Avšak již v létech 1559-1560 se ocitl v Borovanech, kde řídil hospodářství augustiniánského kláštera. A řídil dobře. Vedl si tak zdatně, že si jej již roku 1561 povolal Vilém z Rožmberka za svého podpurkrabího na Krumlov. Zde se Krčín ihned dobře uvedl, když přivedl do pivovaru vodu a nechal zde vařit bílé pšeničné pivo, které vyneslo jeho pánovi nemalé peníze.

O rok později je již z Krčína purkrabí a v rekordním čase, již roku 1569, se stal nejvyšším regentem. Mezitím však pilně zveleboval hospodaření, krátil požitky úředníků, dvakrát až třikrát obracel peníz než jej vydal, stíhal defraudanty a propouštěl neschopné a líné. Tím si samozřejmě moc přátel nezískal. Avšak ani jeho protivníci nemohli než uznat, že jeho zvelebení zemědělství a pivovarnictví má něco do sebe a hlavně, jeho reformy začaly vynášet. Jaksi navíc se začal Krčín také zabývat rybníkářstvím. “Toho roku (1565) také přidáno jest mu od Pána Boha umění, kteréž v tomto světě poslední není: rybníky a stoky začal měřiti”, napsal o něm Václav Březan, který jej jinak neměl zrovna ve velké lásce.

Krčínova vodní díla

Jestliže polní hospodářství, ovčíny a pivovary jeho doby již nejsou, rybníky ho přežily. Jeho vodní díla překonala věky a především díky jim se Krčín skutečně proslavil. Vybudoval jich neskutečné množství a jen málo jich zaniklo. Jeho umění přitom neleželo jenom ve vyměřování nového díla, tím se tolik nezabýval, spíše byl skvělým organizátorem veškerých prací, kdy jedna akce zapadala do druhé a výsledek můžeme obdivovat i dnes.

Dokázal se obklopit skutečnými mistry rybníkáři, na které se mohl plně spolehnout. Při práci na rybníce pak dělníci pracovali v rotách a jejich předáci zodpovídali za dílo i za lidi. Kdo se provinil, se zlou se potázal a mnohdy stál na hrázi i kat.

Na rybníce postupoval Krčín velmi tvrdě a mnohdy i krutě. Zde to bylo asi na místě, protože rybníkáři byli “chasa zvijebená”, jak se o nich říkalo a byli vše, jenom ne andělé. Horší bylo, že Krčín si přenesl tyto způsoby spolu s nesnesitelnou arogancí i do vztahu ke svým úředníkům a je třeba říci, že vzhledem k lidem mnohdy napáchal více škody jak užitku.

Dvořenín Venušin

Vinu nesl asi také i jeho prostopášný způsob života. Hodně pil a ruku v ruce s tím proháněl každou dostupnou sukni. Asi ne bez příčiny jej Březan označil jako “dvořenína Venušina.” Krčín byl bezesporu dobrým počtářem a stratégem, ale jednou se přesto pořádně přepočítal.

Sňatek z rozumu

Ve věku 31 let se v Krumlově roku 1566 oženil, když si vzal za ženu starou babu Dorotu Slepičkovou z Radkovic. Lépe řečeno vzal si dům na Latráně a penězi naditou pokladnicí. Měl to docela pěkně spočítané, čekal, že babka se brzy rozžehná se světem a pak si vezme jako bohatý vdovec nevěstu mladou a hezkou. Krčín se však krutě přepočítal a osud si s ním zahrál. Jeho letitá manželka zemřela až 15. září roku 1587. Prožil s ní tedy dobu, jakou si asi sám nepředstavoval a sám o tom napsal: “Za své služby nebohý jmá tu odměnu: musí v tom trvati do vůle boží, dokud Pán Bůh s něho toho břemene nesloží”. Když tedy břemeno shodil bylo mu již 53 let. Přesto neváhal vzíti si mladičkou dceru hradeckého hejtmana Jana Zelendara z Prošovic, se kterou 6. listopadu roku 1588 oslavil svatební veselí.

Krčínovým heslem bylo: Cokoli konáš, konej moudře a hleď na konec”. Skutečně je dodržel do puntíku. Byl tvrdý, zbytečně neublížil, ale také zbytečně nekonal žádné dobrodiní.

Konec článku: Jakub Krčín
Rubrika: Rybníkářství - historie
    Jiří Šmahel #
    6.10.15

    Dům, co vyženil Jakub Krčín, nebyl na Latránu, ale ve vnitřním městě. To náměstičko se dnes jmenuje tuším “Na Louži”. Na Krčínově domě jsou dodnes patrná vyobrazení Jakuba Krčína a jeho manželky Doroty, která je zde znázorněna jako opice. Údajně to žádná krasavice nebyla a Jakub s ní užil docela peklo.

Všechny pole formuláře jsou povinné. Po vyplnění zobrazte "Náhled" pro kontrolu textu. Pak můžete zprávu "Odeslat". Váš e-mail nebude zveřejněn.

Aktuality

Výlov Rožmberka 2019

V roce 2019 bude výlov Rožmberka 11. až 13. října 2019.

Prodej vánočního kapra

Prodej ryb na Vánoce 2018 na sádkách a prodejnách společnosti Rybářství Třeboň a.s.

Podzimní výlovy 2018

Společnost Rybářství Třeboň a.s. zveřejnila plán výlovů vybraných rybníků na podzim 2018. Lovit se bude i Rožmberk.

Prodej živých ryb

Velkoobchodní prodej živých ryb.

Velkoobchodní prodej živých ryb
Prodej živých ryb

Výrobky z ryb

Chlazené, mražené a uzené ryby z naší produkce.

Výrobky z ryb
Výrobky z ryb

Sportovní rybolov

Soukromé rybářské revíry Rybářství Třeboň a.s.

Sportovní rybolov
Sportovní rybolov

Doporučujeme